Tento web je věnován ženám, matkám, manželkám, milenkám i dcerám. Bez rozdílu, nás spojuje velká láska k životu, který dokážeme dát a tolik prožívat. Žena dokáže bojovat, za to kde a pro koho ji tepe její srdce a unést velkou tíhu světa a přesto neztratit svoji křehkost a zranitelnost.
A PRÁVĚ PROTO DOKÁŽEME ZVLÁDNOUT I TUHLE ŽIVOTNÍ ZKOUŠKU, KTERÁ NÁS PŘIVEDLA PRÁVĚ SEM…DO VIRTUÁLNÍHO MEZIPROSTORU, KDE KAŽDÁ MŮŽE ŘÍCT SVŮJ PŘÍBĚH NEBO JEN NAČERPAT ENERGII. PROTOŽE VĚŘTE MI, VŠE SE DÁ ZVLÁDNOUT!!!
Jsem jedna z Vás 🙂
Žena, která nebyla připravena na to, že se jednoho dne nevrátí její muž domů. Žena, která čekala každý den, že znovu uslyší otočit klíče v zámku a tolik známé kroky svého muže, jak vchází domů za mnou a naším synem… Častokrát vešel, byl tam s námi, ale jen v mých představách.
Netušila jsem, že dny se promění v měsíce a že mi bude tolik chybět, netušila jsem že noc může být tak zatraceně dlouhá, netušila jsem jestli to zvládnu, netušila jsem že budu tolik brečet když mi dojde, že právě peru jeho poslední košili, kterou jsem našla kdesi na dně koše špinavého prádla mezi dětskými dupačkami a bryndáky.
Můj – náš – život nabral naprosto jiný směr, voněl jiným závanem větru a nikdo z nás netušil kdy a jestli se někdy ten vítr uklidní a my znovu nabereme společný směr. Jedno bylo jasné, stál tu velký úkol, velká zkouška, my tady a on tam. Můj muž byl ve vězení…
Nikdy nezapomenu na dny uvědomění na reakce okolí, na pomoc těch kteří tu byli a pomohli, třeba jen upřímným slovem, které nebylo tolik nasáklé lítostí, protože lítost je opravdu to poslední co v daný moment potřebujete vy i vaše dítě. Na vlny zklamání a odvahy. Na pocit nespravedlnosti, na to jak se vám před očima změní okolí na to jak se proseje síto vašich nejbližších a vejdou noví lidé, kteří vám pomohou možná víc než ti blízcí už jen tím, že neznají vaši historii, neodsuzují a dokáží s vámi setrvat v přítomnosti a chytit vás za ruku aby ta cesta kterou stejně každá z nás musí prošlapat sama byla snesitelnější.
Dovolte mi, abych se s Vámi v pravidelných řádcích vracela ke svým vzpomínkám a pocitům z podobné zkušenosti, kterou si právě nesete vy.
Protože čas všechno zahojí a dnes už to nebolí. Dokázala jsem to přijmout jako nemilou zkušenost díky, které vím kde je má síla. Síla ženy.
Ráda bych se podělila o první pocity z návštěvy. O to, když se můžete dotknout pravého významu slova svoboda a pokora o společné dopisy o to jak nepřestat žít a najít důvod se usmívat nejen kvůli dětem, ale hlavně kvůli sobě.
A jestli, alespoň jedné z Vás náš web pomůže tyhle chvíle čekání prosvětlit tak pak naše zkušenost nese zase o něco větší smysl.
🙂
S láskou
A.lien
Comments are closed.